Středa, 14. července 2010
Ve spěchu přes Oregon

Hou, hou,

Právě před deseti dny jsem opustil Nevadu a teď už jsem ve státě Washington. V Oregonu jsme měli sice již šest velmi úspěšných předváděček, protože však naši potenciální zákazníci v této oblasti mají právě období mezi dvěma sklizněmi – díky nezvykle chladnému a deštivému počasí, – rozhodli jsme se, že napřed pojedeme do Washingtonu a na zpáteční cestě to ještě znovu vezmeme přes Oregon. Minulý týden v pondělí jsem se setkal s naším spolupracovníkem, Kurtem Stonem ve městě Alturas v Kalifornii a odtud jsme se vydali do Klamath Falls v Oregonu. Po tamní úspěšné předváděčce jsme pokračovali dále směrem na Christmas Valley. Christmas Valley – to je název, při kterém si každý okamžitě vybaví sníh, Santa Clause s červenou čepicí, bílým plnovousem a sobím spřežením, ale nic z toho se bohužel – nebo spíš naštěstí – nekonalo. Už cestou tam jsme ale viděli trochu pestřejší krajinu. Na dálnici 97 stále směrem na sever jsem nejprve severně od Klamath Falls minul jezero Klamath Lake a potom následovaly již mnohem více zalesněné oblasti.

Asi o 30 mil dále na sever jsme odbočili na Silver Lake a projeli impozantním velkým údolím. Vpravo a vlevo od silnice bylo vidět dobytek a bizony, pasoucí se na skrovném porostu.




Čím více jsme se blížili k Silver Lake, tím více se měnil vzhled krajiny – od hustého lesa až po step porostlou nízkými křovisky a laskavcem.




A na tomhle obrázku vidíte "Christmas Valley" - OK, moc toho tam vidět není, ale to proto, že tady opravdu není nic moc k vidění. Dva malé hotely – jeden s deseti pokoji a druhý s pěti – rovněž dvě možnosti, kde se dá najíst a jedna benzínová pumpa. Benzínka je dobrá věc, aspoň se tady člověk nezasekne kvůli prázdné nádrži.



Ptáte se "Jak se pro všechno na světě dá v takovém prostředí provozovat zemědělství?" - Odpověď zní: Umožňují to kruhová pole, tzv. pivoty (s okružním zavlažováním).




A právě na takových pivotech jsme potom také lisovali. Nejprve seno z vojtěšky a potom ještě triticale. Zákazník, na jehož pivotech jsme předváděli, už má od Krone dva BiG Packy 1290 a je s oběma lisy velmi spokojený. Stroj HDP se mu také velmi líbil. – V neposlední řadě proto, že jsme mu slisovali balík o hmotnosti 2135 liber (968kg) - Standard 1290 se dostal ještě na 1640 liber (737kg). Mimochodem oba při stejném nastavení na 75% lisovací síly (cca. 112 barů v kanálu) a přibližně stejné rychlosti. (Možná jsem byl o 1-2 mil/h rychlejší.) Vlastní předváděčka ale byla určena jeho sousedovi, který už měl bohužel první senoseč hotovou. Především ho zajímalo, jak se bude lis chovat v triticale. Mezi 1575 librami (714 kg) a 1323 librami (600 kg) sice nebyl tak velký rozdíl, ale to je spíš povahou věci. Sláma triticale s pouhými 5% vlhkosti byla velmi suchá a pokud vezmeme v potaz tvar balíků a především napětí motouzu, tak ve vysoce slisovaných HDP balících bylo materiálu podstatně více.





Další ráno jsme jeli do Silver Lake a předvedli náš lis i tam. Také zde jsme napřed lisovali na kruhovém poli gigantických rozměrů. Zavlažovací zařízení se skládalo z 18 segmentů, takže zkrápěný kruh měl průměr jedné míle (1600 m) a výsledná plocha tak byla více než 200 hektarů.



I tady jeden snímek shora. – Ten největší kruh byla naše předváděcí plocha. Bohužel jsem tam neměl čas fotografovat. Téhož dne později jsme jeli ještě do města Bend, kde jsme strávili víkend – přinejmenším sobotu. Bend má ve svém nejbližším okolí několik sopek a rozsáhlých lávových polí, která jsem si prohlédl v neděli.









Samozřejmě, že sopka nevybuchla včera, jak je při pohledu na lávová pole patrné, bylo to cca. o nějakých 6000 let dříve. Ale rostliny se ještě za těch 6000 let nedokázaly na tyto rozsáhlé plochy vrátit zpět. Dnes je celá tato oblast národním parkem. V neděli jsme potom pokračovali dále směrem na Hermiston u řeky Columbia River – na hranici státu Washington.









V pondělí ráno jsme tam měli předváděčku v "modré trávě" - lipnici. Bohužel bylo ten den tak větrno, že mi materiál odletoval od sběrače. Takže žádné optimální podmínky pro předvádění. Také "modrá tráva" mi zprvu působila problémy. Sice jsem mohl lisovat báječně s plnou silou, ale suchá tráva měla takovou tvarovou paměť, že se ihned po opuštění lisovací komory zase narovnávala do původního stavu. I samotný motouz HDP o síle 617 měl značné problémy udržet balíky pohromadě. Později šlo s lisovací silou 45% všechno dobře a naše balíky byly dokonce těžší než konkurenční. Zákazník byl naším lisem opět nadšený a na balíky, které se nám na začátku rozsypaly, rychle zapomněl. A já jsem se opět naučil jednu důležitou lekci. Pokračovali jsme dál směrem na Othello, kde jsme měli včera za téměř úplného bezvětří zase jednu opravdu dobrou předváděčku.





Zákazník i jeho syn měli oba velký zájem, jezdili s lisem sami a chtěli naprosto přesně vysvětlit všechny jeho funkce. Když jsem jim objasnil čištění vazače, projevili spontánní přání svézt se přímo nahoře na lisu, zatímco se bude lisovat jeden nebo dva balíky. Rychle jsem tedy slisoval dva balíky. Oba se vrátili od lisu s těmito slovy: "Stroj je super ale čištění vazače je to nejgeniálnější, co jsme zatím kdy viděli!" Oba měli hodně zkušeností s konkurenčním produktem se zabudovaným "ventilátorem". Podle jejich vyjádření není ventilátor schopen vyčistit důležitá místa na vazači a stále znovu jsou s vazačem problémy. George Kilbride, který byl náhodou také zrovna v té oblasti, to ještě podpořil zkušenostmi jiných zemědělců. Právě zase koupil několik palet motouzu Krone a vyprávěl, že se svým lisem Krone a motouzem Krone slisoval bez jakýchkoli problémů s vazačem 15000 balíků. U obou jeho ostatních lisů Hesston sice při použití motouzu Krone také výrazně ubylo problémů, ale občas vazače stejně vypovídají službu.



To je pro tentokrát vše. Ještě pár čísel za posledních 10 dnů: Nejtěžší balík vojtěšky (délka 96 palců) 2135 liber Ujeté míle (JCB): 705 (v Kalifornii, Oregonu a Washingtonu)

Počet slisovaných balíků: 311
Počet předváděček: 5

Tak zatím! Pozdrav ze státu Washington

Niklas