Sobota, 3. dubna 2010
Týden 1 - Start v Imperial Valley

Hou, hou,
uplynul první týden v Imperial Valley v jižní Kalifornii na hranici s Mexikem, naplněný mnoha událostmi. V pondělí odpoledne jsem vyzvedl kolegu Blaka Fullera na letišti v San Diegu a večer jsme ještě odjeli do El Centro. V úterý ráno jsme se vypravili do servisního střediska Krone v Holtville. U Anthonyho Mertense jsme chtěli předváděcí soupravu připravit na hotovo. JCB 8250 už stál na dvoře; lis měl dorazit do 14 hodin. Měli jsme tedy trochu času na přípravu. Na seznamu potřebných nákupů jsem měl jako první položku vzduchovou hadici s přípojkou pro přívod (červený) ke vzduchové brzdě na JCB, na kterou je možné napojit vyfukovací pistoli a vyčistit tak filtry a kabinu od prachu. Ve 14 hodin nám volali, že náklaďák s lisem trčí na hranici do Kalifornie, protože chybí potřebné transportní dokumenty. Ujistili nás ale, že už si je vyžádali a brzy se pojede dál. V 17 hodin konečně přijelo auto s lisem a vše jsme rychle vyložili. Napřed pomocí vysokozdvižného vozíku sběrací vůz na balíky, potom lis pomocí JCB.

Ihned po vyložení jsme zjistili, že polovina klínového hřídele, která leží v lisovacím kanále a nebyla upnutá, během cesty utrpěla; kromě toho chyběly některé přídavné součásti sběracího vozu. Naštěstí stál u Anthonyho druhý předváděcí lis (BiG Pack 12130) se sběracím vozem, ze kterého jsme si mohli chybějící věci vypůjčit. Kolem 21 hodin jsme měli soupravu připravenou a první pracovní nasazení mělo začít dalšího dne časně ráno. Seno nebo přesněji vojtěška se v této oblasti lisuje především v noci, protože ve dne je příliš sucho. Kdyby se pracovalo ve dne, došlo by k tomu, že by píst odrolil drobné lístky ze stvolů, a ty by zůstaly ležet na poli jako ztráty. Lístky ale obsahují většinu energie, a proto je nutné takovým ztrátám pokud možno zabránit. V noci je vlhkost vyšší a lístky se neodlamují od stvolů tak snadno. Pro nás to znamenalo vyrazit ve středu ráno ve 3:30 - takový byl náš plán! Ale všechno může být jinak, než si člověk naplánuje. Ve tři hodiny mě vzbudil budík, a když už jsem byl jednou nohou ve dveřích, zazvonil telefon s tím, že je venku příliš větrno a sucho. A tak to zůstalo po celý den. Ve čtvrtek ráno konečně nastaly požadované podmínky. Kolem 5:30 jsme vyjeli na pole jednoho zájemce a BiG Pack mohl předvést, co umí. Objel jsem jedno seznamovací kolečko a pak už nastoupil na tahač i náš vážný zájemce. Po tři kola jsem mu vysvětloval obsluhu tahače a lisu a potom jsme si vyměnili místa. Díky velmi jednoduché obsluze obou strojů fungovalo lisování výborně a první balíky měly všechny okolo 1600 liber při délce 86 palců. Díky váze, která je zabudovaná na sběracím voze, jsme mohli kontrolovat hmotnost každého třetího balíku přímo.


Ruční měřicí přístroj ukázal vlhkost něco pod 14% - takže vlastně vše perfektní. Na každý balík jsme měli zpravidla 55-60 dávek píce a systém VFS podával při každém zdvihu pístu. Bohužel se pak náhle objevila tmavá mračna a v Imperial Valley doopravdy zapršelo. Poslední balíky tak vznikly za trochu většího vlhka, takže byly pro export nepoužitelné. Naposledy ukázal měřicí přístroj skoro 30% vlhkost a hmotnost balíků stoupla na 2165 lb. Končíme!



Odpoledne kolem 16 hodiny, po opětovném obrácení řádků, jsme začali s novým pokusem. Zájemce kromě toho také nasadil svůj současný lis, protože chtěl naplnit lisovací komoru pro příští den.



Bůhvíproč se mu ale nic nedařilo tak jak by mělo, a předcházelo několik nepovedených balíků, než se v lisovacím kanále červeného stroje objevil jakž takž slušný a všemi provázky pěkně svázaný balík. Náš zájemce musel mezitím také odstraňovat ze sběracího vozu nějaký slisovaný materiál ručně a tak se na zkušební jízdu BiG Packu vrátil trochu zpocený. Náš stroj, který vyprodukoval 87 úhledných a pořádně slisovaných balíků okomentoval slovy "Konečně pěkná souprava".







Úspěšný den byl zakončený pozváním našeho zákazníka na příjemný večer s grilováním. V pátek ráno jsme s Anthonym a Tomem Brownem, obchodníkem od našeho prodejce Central Implement, probrali další postup. Protože sezóna je teprve na začátku a velikonoční svátky za dveřmi, žádný z našich zájemců bohužel nežal vojtěšku, takže na celý velikonoční týden jsme neměli naplánovanou žádnou předváděčku. Využili jsme tedy páteční ráno k pořádnému vyčištění naší soupravy. Prach v kombinaci s předchozím deštěm zanechal na lisu vrstvu špíny, na kterou náš foukač na listí Stihl neudělal žádný dojem. Tady mohla pomoci jenom voda, nejlépe z vysokotlakého čističe. Mycí linka pro nákladní auta v El Centro byla na můj vkus trochu drahá, hledali jsme tedy jinou možnost a v Holtville jsme objevili samoobslužnou myčku. Uvedená výška boxů byla 11 stop a výška JCB je 11 stop 6 palců. Ale vše klaplo bez problémů. Do boxu se vešel i sběrací vůz až na 20 cm (10 cm z každé strany). Všechno sice bylo velice na těsno, mohli jsme však stroje nejen umýt za značně výhodnější cenu ale také zajistit, aby citlivá místa jako elektronika, ložiska a mazané součásti přišly do styku s vodou co nejméně.

Po této důkladné očistě jsme si dali ještě jednu rundu se všemi účastníky z tohoto a příštího týdne. Závěr: Zatím bohužel jen jedna předváděčka, ta se však konala za velmi protichůdných klimatických podmínek a přesto byla velice úspěšná. A na příští týden už máme poptávek víc. Zatím pěkný velikonoční víkend a mnoho pozdravů z Kalifornie.

Niklas