Neděle, 13. června 2010
První týden v Nevadě – dokonalý úspěch!

Hou, hou,

uběhl první týden v Nevadě - a zatím velmi úspěšně. Kromě dobrých a úspěšných prezentací nám náš prodejce Dan Smith ze Smith Valley Garage zorganizoval také místo na přehlídce Carson Valley Days. Ale vše popořádku. Minulý víkend – přesněji řečeno v sobotu – jsme absolvovali velký přejezd přes pohoří Sierra a následující neděli a pondělní ráno jsem strávil ve městě Reno. V pondělí ráno mne čekala cesta na úřad, a protože i zde pracují úřady o něco pomaleji než jiné podniky, protáhlo se to nakonec až do časného odpoledne. Hned potom jsem se vydal směrem na Smith Valley, abych mohl pokračovat s JCB a lisem dál, do Yeringtonu v Mason Valley. Silnice vedla kromě jiného také pozoruhodným kaňonem řeky Walker River.

Ještě ten večer jsme tam měli předváděčku. Zákazník má sice již dva lisy Krone, ale ty jsou už trochu starší, takže se zajímal o stroj 2010. Podmínky jsou tady v Nevadské poušti v nadmořské výšce 4900 stop (cca. 1500 m n.m.) podobné jako v Imperial Valley, takže jsme zase nemohli začít dříve než ve 23 hodin. Předváděčka trvala asi do 3 hodin ráno, pak nás zastavila ranní rosa. Traktor zůstal na poli, takže jsme ráno kolem 9 hodiny ještě rychle slisovali poslední řádky a opustili jsme spokojeného zákazníka. Při přímém srovnání stroje s XC z roku 2009 a stroje z roku 2010 bez řezacího ústrojí byly hodnoty hmotnosti skoro identické. V řezu byl stroj z r. 2010 v hmotnosti o cca. 20-30 liber výše, to se však dá jednoduše zdůvodnit přítomností "Floor Kitu", určeného pro extrémně suché podmínky. Bez použití řezacího ústrojí byly rozdíly v hmotnosti téměř 300 liber.



Každopádně je zákazník s oběma svými lisy Krone velmi spokojený, poté co předtím vyzkoušel lisy New Holland, se kterými vůbec spokojený nebyl. Příští rok pravděpodobně rozšíří svoji flotilu BiG Packů o další náš lis. Skončili jsme tam asi v 10 hodin a já jsem se vrátil k našemu prodejci, abych tam provedl běžné rutinní ošetření a údržbu. Ve středu ráno jsme měli další předváděčku. Tento zákazník měl zatím lisy Freeman a výkon našeho lisu Krone i jeho velice jednoduchá obsluha na něj udělaly veliký dojem. Podmínky byly opět velice suché (cca. 3-6% vlhkosti), ale i přes takto vysušenou vojtěšku jsme ještě byli schopní lisovat balíky až do 1800 liber (o délce 2,4 metru). Zákazník obdivoval i systém Harvest Tec pro zjišťování vlhkosti. Odpoledne jsem potom strávil prohlídkou JCB po 100 provozních hodinách. Kromě motorového oleje a olejového filtru bylo potřeba vyměnit i filtry převodového a hydraulického oleje, vzduchový filtr a olej v nápravách a nábojích kol. Kromě toho patří k prohlídce po 100 provozních hodinách také rozsáhlé mazací a kontrolní úkony. Začali jsme až odpoledne, takže se prohlídka protáhla až do časného večera. Pak jsem ještě připravil lis na následující předváděčku a polepil ho novými samolepkami pro přehlídku.



Kolem 21 hodiny bylo i toto hotovo a po krátké večeři jsem si mohl dopřát pár hodin spánku – za pouhých pět hodin, ve dvě hodiny ráno už mi zase zvonil budík. Ve 2:30 jsem se sešel s Danem Smithem v prodejně, tak abychom mohli být přesně ve 3 hodiny u zákazníka na poli. Zákazník – majitel lisu Hesston – už na nás čekal, takže jsme mohli hned začít. Na prvním poli byly krásné řádky a výsledkem byly ještě krásnější balíky. Na druhém poli byly naopak řádky velmi malé a seno mělo takovou konzistenci, jakou jsem ještě nezažil. Vůbec se nechtělo v lisu rozprostřít – normálně se ve sběrači výborně rozprostírají i malé řádky, takže stroj bývá dobře "krmený" v celé šířce VFS. Tyto řádky zůstávaly úzké a měli jsme trochu problémy vyrobit z nich pěkné balíky. Balíky od lisu Hesston však nevypadaly o nic lépe, přestože systém Raffer použitý v lisu Hesston je známý tím, že velice dobře prostírá do šířky. Kromě toho jsme měli ještě problém s jedním vazačem, který najednou nechtěl vázat. Tento problém jsme ale velmi rychle odstranili. Další pole bylo zase trochu zklamáním, protože mělo opět velice malé řádky. Seno tam ale bylo o hodně lepší, takže jsem mohl pořádně přidat plyn. Při rychlosti 12 mil/h jsme lis Hesston nechali o pořádný kus vzadu a seno se na sběrači zase pěkně rozprostíralo, takže naše balíky měly zase perfektní tvar, tak jak jsme zvyklí. Také hmotnost balíků dosahovala při pouhých 59% lisovací síly požadovaných 1600 liber, takže náš zákazník byl nadšený. Kromě toho se přišli podívat i Rusty Fowler, prezident a výkonný ředitel Krone v Severní Americe a spolu s ním Brent Raines a George Kilbride. Protože zákazník jezdil po poli opět se svým vlastním lisem, využil jsem příležitosti vše jim vysvětlit, a pak si oba, Rusty i George zkusili slisovat několik řádků.





Nakonec jsme se společně vyfotili (já vlevo, Rusty vpravo) u BiG Packu s novým nápisem (který se mi mimochodem velice líbí) a pak jsem měl odpoledne zase pro sebe (a pro stroj). V sobotu se totiž koná velká přehlídka v Carson Valley, a protože už byl čtvrtek odpoledne, rozhodl jsem se pro suché čištění pomocí foukače na listí Stihl a pro vysokotlakou myčku. Na traktoru byly zase patrné nějaké stopy po výměně oleje, takže jsem před cestou z Yeringtonu v Mason Valley do Wellingtonu ve Smith Valley celou soupravu pořádně nablýskal. Ve Smith Valley byla předváděčka naplánovaná na 5 hodinu další ráno. Kolem 18 hodiny jsem byl konečně po 16hodinové šichtě zase v hotelu. V pátek ráno přišlo zase jedno nepříjemné překvapení. Na obrázku to poznáte!



V oblasti, která má v průměru 75 mm srážek ročně a kde v létě nikdy neprší, lehce poprchalo. Naštěstí jen na západě údolí, protože mraky zůstaly stát před horami a nevisely tedy nad naším předváděcím polem. Smith Valley Garage je však bohužel na západě Smith Valley, takže traktor i lis pěkně navlhly. A mokrý stroj spolu s prachem při lisování se k sobě mají výborně – a vůbec je nezajímá, že jsem všechno tak krásně nablýskal a zítra chci na přehlídku. Předváděčka proběhla zase v každém ohledu perfektně. Malé řádky, vysoká rychlost (10-12 mil/h – dvakrát vyšší než u obou zákazníkových Hesstonů) a perfektní balíky s požadovanou hmotností 1500 - 1600 liber při 50% lisovací síle.





Zákazník, který mi dal přezdívku "Speedy Gonzales", dosáhl za pár minut stejné rychlosti a myslím, že si to pořádně užíval. Bohužel už po pouhých 59 balících a jedné hodině na počitadle provozních hodin nebylo na poli co dál lisovat. Na stroji byly samozřejmě zase výrazné stopy po práci a tak na mne zase čekala vysokotlaká myčka. Protože už ale na plánu nebyla žádná další předváděčka, úsilí se vyplatilo a stroj byl odpoledne zase jako ze škatulky.



Odpoledne jsem jel zpátky do Carson Valley do Mindenu, kde jsem se setkal s Brentem Rainesem. Kromě toho sem bylo převezeno o ostatní vybavení ze Smith Valley Garage – ale na nákladním autě.



Protože Dan Smith prodává Case, byl pro mne na náklaďáku taky jeden Case. Další ráno jsem vše připravil, lis jsem ještě trochu vylepšil voskem až do vysokého lesku a v 9 hodin vše začalo.







Kromě nováčků, jako jsem byl já, tady byli samozřejmě praví odborníci, jako třeba 9letý syn jednoho ze zákazníků, který se už přehlídky účastnil potřetí. Doma má mimochodem podobný traktor Kubota s čelním nakladačem, na kterém už má najeto více než 1000 provozních hodin. Jeho jediný problém je v tom, že jeho tělesná váha ještě nestačí k sepnutí spínače pod sedadlem – ale jsou i jiné možnosti.










Na přehlídce bylo vidět všechno, co jezdí nebo se jinak hýbe. Od místních spolků přes sportovní kluby až po vulgární povozy. Nejlepší pozorovací místo měl bezesporu Brent Raines.



Od něj je také těch pár fotek, které ukazují, jak to vlastně na 2,1 mil (3,4 km) dlouhé trase vypadalo.





To je pro dnešek všechno. Neděle je zase můj volný den – takže blogy, reportáže a všechno, co v týdnu nestíhám – a další ráno pokračujeme opět dál. Do konce června projedeme s Danem Smithem téměř celou Nevadu. Uvidíme, co pozoruhodného mne ještě potká. Chtěl bych se dnes rozloučit obrázkem trochu netradičně oblečených návštěvníků přehlídky.

Tak zatím vše dobré!

S pozdravem Niklas