Neděle, 13. června 2010
První týden v Nevadě – dokonalý úspěch!
Hou, hou, uběhl první týden v Nevadě - a zatím velmi úspěšně. Kromě dobrých a úspěšných prezentací nám náš prodejce Dan Smith ze Smith Valley Garage zorganizoval také místo na přehlídce Carson Valley Days. Ale vše popořádku. Minulý víkend – přesněji řečeno v sobotu – jsme absolvovali velký přejezd přes pohoří Sierra a následující neděli a pondělní ráno jsem strávil ve městě Reno. V pondělí ráno mne čekala cesta na úřad, a protože i zde pracují úřady o něco pomaleji než jiné podniky, protáhlo se to nakonec až do časného odpoledne. Hned potom jsem se vydal směrem na Smith Valley, abych mohl pokračovat s JCB a lisem dál, do Yeringtonu v Mason Valley. Silnice vedla kromě jiného také pozoruhodným kaňonem řeky Walker River.
Ještě ten večer jsme tam měli předváděčku. Zákazník má sice
již dva lisy Krone, ale ty jsou už trochu starší, takže se zajímal o
stroj 2010. Podmínky jsou tady v Nevadské poušti v nadmořské výšce 4900
stop (cca. 1500 m n.m.) podobné jako v Imperial Valley, takže jsme zase
nemohli začít dříve než ve 23 hodin. Předváděčka trvala asi do 3 hodin
ráno, pak nás zastavila ranní rosa. Traktor zůstal na poli, takže jsme
ráno kolem 9 hodiny ještě rychle slisovali poslední řádky a opustili
jsme spokojeného zákazníka. Při přímém srovnání stroje s XC z roku 2009 a
stroje z roku 2010 bez řezacího ústrojí byly hodnoty hmotnosti skoro
identické. V řezu byl stroj z r. 2010 v hmotnosti o cca. 20-30 liber
výše, to se však dá jednoduše zdůvodnit přítomností "Floor Kitu",
určeného pro extrémně suché podmínky. Bez použití řezacího ústrojí byly
rozdíly v hmotnosti téměř 300 liber.
Každopádně je zákazník s oběma svými lisy Krone velmi
spokojený, poté co předtím vyzkoušel lisy New Holland, se kterými vůbec
spokojený nebyl. Příští rok pravděpodobně rozšíří svoji flotilu BiG
Packů o další náš lis. Skončili jsme tam asi v 10 hodin a já jsem se
vrátil k našemu prodejci, abych tam provedl běžné rutinní ošetření a
údržbu. Ve středu ráno jsme měli další předváděčku. Tento zákazník měl
zatím lisy Freeman a výkon našeho lisu Krone i jeho velice jednoduchá
obsluha na něj udělaly veliký dojem. Podmínky byly opět velice suché
(cca. 3-6% vlhkosti), ale i přes takto vysušenou vojtěšku jsme ještě
byli schopní lisovat balíky až do 1800 liber (o délce 2,4 metru).
Zákazník obdivoval i systém Harvest Tec pro zjišťování vlhkosti.
Odpoledne jsem potom strávil prohlídkou JCB po 100 provozních hodinách.
Kromě motorového oleje a olejového filtru bylo potřeba vyměnit i filtry
převodového a hydraulického oleje, vzduchový filtr a olej v nápravách a
nábojích kol. Kromě toho patří k prohlídce po 100 provozních hodinách
také rozsáhlé mazací a kontrolní úkony. Začali jsme až odpoledne, takže
se prohlídka protáhla až do časného večera. Pak jsem ještě připravil lis
na následující předváděčku a polepil ho novými samolepkami pro
přehlídku.
Kolem 21 hodiny bylo i toto hotovo a po krátké večeři jsem
si mohl dopřát pár hodin spánku – za pouhých pět hodin, ve dvě hodiny
ráno už mi zase zvonil budík. Ve 2:30 jsem se sešel s Danem Smithem v
prodejně, tak abychom mohli být přesně ve 3 hodiny u zákazníka na poli.
Zákazník – majitel lisu Hesston – už na nás čekal, takže jsme mohli hned
začít. Na prvním poli byly krásné řádky a výsledkem byly ještě
krásnější balíky. Na druhém poli byly naopak řádky velmi malé a seno
mělo takovou konzistenci, jakou jsem ještě nezažil. Vůbec se nechtělo v
lisu rozprostřít – normálně se ve sběrači výborně rozprostírají i malé
řádky, takže stroj bývá dobře "krmený" v celé šířce VFS. Tyto řádky
zůstávaly úzké a měli jsme trochu problémy vyrobit z nich pěkné balíky.
Balíky od lisu Hesston však nevypadaly o nic lépe, přestože systém
Raffer použitý v lisu Hesston je známý tím, že velice dobře prostírá do
šířky. Kromě toho jsme měli ještě problém s jedním vazačem, který
najednou nechtěl vázat. Tento problém jsme ale velmi rychle odstranili.
Další pole bylo zase trochu zklamáním, protože mělo opět velice malé
řádky. Seno tam ale bylo o hodně lepší, takže jsem mohl pořádně přidat
plyn. Při rychlosti 12 mil/h jsme lis Hesston nechali o pořádný kus
vzadu a seno se na sběrači zase pěkně rozprostíralo, takže naše balíky
měly zase perfektní tvar, tak jak jsme zvyklí. Také hmotnost balíků
dosahovala při pouhých 59% lisovací síly požadovaných 1600 liber, takže
náš zákazník byl nadšený. Kromě toho se přišli podívat i Rusty Fowler,
prezident a výkonný ředitel Krone v Severní Americe a spolu s ním Brent
Raines a George Kilbride. Protože zákazník jezdil po poli opět se svým
vlastním lisem, využil jsem příležitosti vše jim vysvětlit, a pak si
oba, Rusty i George zkusili slisovat několik řádků.
Nakonec jsme se společně vyfotili (já vlevo, Rusty vpravo) u
BiG Packu s novým nápisem (který se mi mimochodem velice líbí) a pak
jsem měl odpoledne zase pro sebe (a pro stroj). V sobotu se totiž koná
velká přehlídka v Carson Valley, a protože už byl čtvrtek odpoledne,
rozhodl jsem se pro suché čištění pomocí foukače na listí Stihl a pro
vysokotlakou myčku. Na traktoru byly zase patrné nějaké stopy po výměně
oleje, takže jsem před cestou z Yeringtonu v Mason Valley do Wellingtonu
ve Smith Valley celou soupravu pořádně nablýskal. Ve Smith Valley byla
předváděčka naplánovaná na 5 hodinu další ráno. Kolem 18 hodiny jsem
byl konečně po 16hodinové šichtě zase v hotelu. V pátek ráno přišlo
zase jedno nepříjemné překvapení. Na obrázku to poznáte!
V oblasti, která má v průměru 75 mm srážek ročně a kde v
létě nikdy neprší, lehce poprchalo. Naštěstí jen na západě údolí,
protože mraky zůstaly stát před horami a nevisely tedy nad naším
předváděcím polem. Smith Valley Garage je však bohužel na západě Smith
Valley, takže traktor i lis pěkně navlhly. A mokrý stroj spolu s prachem
při lisování se k sobě mají výborně – a vůbec je nezajímá, že jsem
všechno tak krásně nablýskal a zítra chci na přehlídku. Předváděčka
proběhla zase v každém ohledu perfektně. Malé řádky, vysoká rychlost
(10-12 mil/h – dvakrát vyšší než u obou zákazníkových Hesstonů) a
perfektní balíky s požadovanou hmotností 1500 - 1600 liber při 50%
lisovací síle.
Zákazník, který mi dal přezdívku "Speedy Gonzales", dosáhl
za pár minut stejné rychlosti a myslím, že si to pořádně užíval. Bohužel
už po pouhých 59 balících a jedné hodině na počitadle provozních hodin
nebylo na poli co dál lisovat. Na stroji byly samozřejmě zase výrazné
stopy po práci a tak na mne zase čekala vysokotlaká myčka. Protože už
ale na plánu nebyla žádná další předváděčka, úsilí se vyplatilo a stroj
byl odpoledne zase jako ze škatulky.
Odpoledne jsem jel zpátky do Carson Valley do Mindenu, kde
jsem se setkal s Brentem Rainesem. Kromě toho sem bylo převezeno o
ostatní vybavení ze Smith Valley Garage – ale na nákladním autě.
Protože Dan Smith prodává Case, byl pro mne na náklaďáku
taky jeden Case. Další ráno jsem vše připravil, lis jsem ještě trochu
vylepšil voskem až do vysokého lesku a v 9 hodin vše začalo.
Kromě nováčků, jako jsem byl já, tady byli samozřejmě praví
odborníci, jako třeba 9letý syn jednoho ze zákazníků, který se už
přehlídky účastnil potřetí. Doma má mimochodem podobný traktor Kubota s
čelním nakladačem, na kterém už má najeto více než 1000 provozních
hodin. Jeho jediný problém je v tom, že jeho tělesná váha ještě nestačí k
sepnutí spínače pod sedadlem – ale jsou i jiné možnosti.
Na přehlídce bylo vidět všechno, co jezdí nebo se jinak
hýbe. Od místních spolků přes sportovní kluby až po vulgární povozy.
Nejlepší pozorovací místo měl bezesporu Brent Raines.
Od něj je také těch pár fotek, které ukazují, jak to vlastně na 2,1 mil (3,4 km) dlouhé trase vypadalo.
To je pro dnešek všechno. Neděle je zase můj volný den –
takže blogy, reportáže a všechno, co v týdnu nestíhám – a další ráno
pokračujeme opět dál. Do konce června projedeme s Danem Smithem téměř
celou Nevadu. Uvidíme, co pozoruhodného mne ještě potká. Chtěl bych se
dnes rozloučit obrázkem trochu netradičně oblečených návštěvníků
přehlídky.
Tak zatím vše dobré!
S pozdravem Niklas
Xing
YouTube
Facebook
Instagram
WhatsApp